Bonita

S pojmem bonita klienta se jistě setkal každý, kdo žádal v bance o úvěr.
Jednou ze základních činností banky je poskytování úvěrů, čímž vlastně zhodnocuje volné finanční prostředky. S touto činností jsou také spojena určitá rizika. Klient se může opožďovat ve splátkách nebo dokonce nesplatit úvěr celý. Toto se nazývá úvěrovým rizikem. Proti tomuto riziku se banky potřebují chránit, už jen z toho důvodu, aby jejich hospodaření bylo ziskové. Hlavním cílem banky tedy je poskytnout úvěr pouze těm žadatelům, u kterých banka shledá dosti vysokou pravděpodobnost, že klient bude schopen splácet poskytnutý úvěr.

Pojem bonita tedy znamená celkovou finanční situaci klienta, která má prokázat schopnost klienta splácet úvěr. Banky si potřebuje zjistit u každého zájemce o úvěr jeho bonitu. Následně se podle výše bonity stanoví úroková sazba. S nižší klientovou bonitou banka podstupuje vyšší riziko a naopak. Slabší bonita je pak kompenzována vyšším úrokem.

Podle jakých kritérií je bonita zjišťována?
Banka posuzuje osobní údaje, zejména věk, pohlaví, rodinný stav klienta, vzdělání, zaměstnání, počet vyživovaných dětí apod. Dále jsou posuzovány příjmy žadatele, zda jde o příjmy ze zaměstnání nebo podnikání či jiných zdrojů. U zaměstnanců je většinou vyžadován trvalý pracovní poměr a klient nesmí být ve zkušební době.

Hlavním ukazatelem jsou pro banku příjmy, podle kterých je rozhodováno o poskytnutí či neposkytnutí úvěru. Od všech doložených příjmů je vždy odečteno životní minimum. Životní minimum je vždy stanoveno bankou individuálně, je zde zahrnut počet dětí žadatele či osoby žijící ve společné domácnosti. Dále se započítávají pravidelné výdaje jako je nájemné, různé druhy pojištění, splátky atd.

Pro stanovení bonity žadatele o úvěr je také nahlíženo do registrů dlužníků, kde je zjištěna klientova platební historie. Pokud sám žadatel osobně nesplňuje bonitu dané banky, existují další možnosti jak tuto bonitu zvýšit. Jednou možností je přizvání další osoby jako ručitele za náš závazek.